Sunday trip

Jsem naivní relista od narození, nevím, jestli je takové spojení vůbec možné, ale vzhledem k tomu, že jsem flegmatický cholerik je u mě možné všechno. Důkazem mé naivity je, že vždy, když se vydáme s přítelem někam na výlet, tak mu dělám hodinovou přednášku, že nejdeme na výšlap do Himalájí, tak ať se trochu zkulturní. A ať už jedeme kamkoliv, nepochopím to množství pohorek, rojoicek a příšerných šusťákových bund. Kdy se styl oblékání tak strašně zvrhnul, kdž čtu knížky, které popisují výlety třeba před 100 lety, tak je vidět, jak se všichni vyparádili a těšili se z nedělního výletu, proč tomu nemůže být tak i dnes? Ne, že bych se já zrovna chystala na módní přehlídku, ale z pohledu na tento výletní stejnokroj mě bolí oči. Moje oko naopak potěšily první vykukující sněženky, doufám, že i to vaše.

Colours included hat

Ráda narušuju stereotypy, ale jsem v módě taky dost velká konzerva:) Jak ví B moc dobře, tak pokud se objeví nějaký módní hit. který si nezíská mé sympatie, tak to může trvat i několik let, než ho vezmu na milost a stejně to nemá jisté. Vzhledem k tomu, že nebydlím v Praze, tak občas trpím dojmem, že na mě lidé koukají jako na dvouhlavé tele. Do stejné kategorie se myslím řadí i nošení klobouků, dřív jsem ve svém šatníku neměla žádný, to se ale v poslední ale změnilo a moje sbírka se nenápadně rozrůstá. Jako dvouhlavé tele bych mohla ale nosit hned dva najednou:)
PS. Barvy jako bonus.